Rok 2010 začal dobře…

Princip „předběžné opatrnosti“, což je korektní opis pro „předposranost“, dostává poněkud na frak. A to nejen u „globálního oteplování“, které se jím zaštítilo, takže jsme se předběžně opatrně připravili na boj s horkem, a ona přišla zima, ale i u dalšího globálního fenoménu, a tím byla „prasečí chřipka“.

Napsal jsem o ní a nazval jsem ji ovčí chřipkou. Přesněji chřipkou tupých ovcí. A pak jsem jen sledoval reakce. Dnes, kdy je, zdá se, prokázáno, že WHO upravila podmínky „pandemie“ jako Mann svá hokejková data, aby byl vyvolán správný děs obyvatelstva, mohu projít světem a spočítat padlé. Stačí mi sepsat si všechny ty komentátory, co mi tak láli, že „zlehčuju nebezpečí“, že „raději budou věřit vědcům“, že „EU je rozumnější než naši politici“, že jsem „idiot co musí být za každou cenu proti“ a že „s blbem bez argumentů (kterým jsem v jejich očích já) nemá smysl diskutovat“… Tak hurá, ještě že jste mohli diskutovat sami se sebou – dokud vám realita nesebrala hračky.

Děkuji vám za to, že jste se tak hezky označili, že vím, s kým mám tu čest. Děkuji vám za opětovné potvrzení toho, že se samozřejmě mohu mýlit, ale většinou se nemýlím; potěšilo mě to a vás to jistě naštve, až vám to dojde, ale to už je váš problém.

Je moc fajn vědět, že někteří experti, co se se mnou chodí pravidelně hádat a dokazovat mi mou pomýlenost u různých témat, se téměř notoricky mýlí. Někdy to trvá třeba pět let, než dojde na moje slova, u chřipky jen rok, u oteplení zatím deset let… Co si dáme dál? Navrhuju „Situaci na Haiti“, ode dneška za pět let… Budete si ještě své dnešní radikální postoje a svou nenávist vůči tomu, co jsem vám letos říkal, pamatovat? Budete si pamatovat svá slova, kterými jste mě nazvali?