O zvláštnosti stavu programátorského

Čistím diskuse na Zdrojáku od balastu, a přitom jsem si všiml zajímavé věci…

Napsal jsem článek o tom, že si vývojář si jen s programováním nevystačí; že pokud chce uspět na trhu práce, musí nabídnout něco víc, ideálně „soft skills“, jako je schopnost organizovat práci, schopnost komunikovat s kolegy z jiných oborů či schopnost „obchodního myšlení“ – tedy věci, co s programováním přímo nesouvisejí, ale dávají nadhled. Ó, to jsem si dal!

Pokud ode mne budete chtit delat obchodni plany, seru Vam na programovani, nebo se prezamestnam se jako lepe placeny manager jinde. Vedouci by porad chteli vic a vic aby clovek zvladal, ve skutecnosti ale je to jenom problem firmy, ze neumi tak jak je vydelavat, a protoze ma nadstav manazeru, nejsou ji schopni programatori uzivit a proto vymysli chujoviny, viz. clanek. Zdar ! „Programatorovi programovani a svini pomyje“! (viz)

Jojo, seru vám na programování, nic jiného hodlat nedělám, co byste chtěli?! Já jsem přeci programátor, tak budu jen programovat, nějaký obchodní myšlení a chápání zákazníků či trhu, to je věc těch manažerů, vyžírků, …

A ti samí programátoři se v diskusi u jináho článku rozčilují, že někdo pochybuje o jejich schopnosti navrhnout uživatelské rozhraní: „User experience a použitelnost? To si vymysleli konzultanti, prodávají akorát ohřátou vodu, vždyť neříkají nic, co by programátor nevěděl…

Ach tak… Pánové, kteří se nehodlají učit cokoli jiného než programování, kteří jsou přesvědčení o tom, že nemusí umět komunikovat, nemusí znát uvažování lidí v jiných oborech, nemusí znát mentalitu neIT lidí, nemusí mít „soft skills“, protože jejich „hard skills“ z nich dělají nadlidi a všude žádané odborníky, se zároveň cítí být povoláni navrhnout pro obyčejné, neIT, lidi rozhraní a logiku aplikace! Zcela přesně vědí, co by v ní být mělo a co ne, a jsou dotčení, když jim někdo řekne o designu, o testování použitelnosti, o obchodní logice – to jsou v jejich očích „soft skills kraviny pro frikulíny a yuppie„. Vždyť to přeci sami vědí dost dobře, neb jsou odborníci!

Snad i proto vypadá spousta aplikací jako rozhraní k databázi, zabalené do nevzhledného formuláře s hnusnými ikonami a nelogickým ovládáním…

Zajímalo by mě ale, kde se tohle sebevědomí v některých fachidiotech bere? V lidech, co jsou orientováni jednoznačně technicky, co „dobře přepisují algoritmy“, a co jsou přesvědčeni, že nic víc nepotřebují?!

Podle mého stále žijí v omylu, že je obor, v němž se vyznají, výjimečný a jejich znalosti natolik žádané, že najdou práci vždy a všude… Pravděpodobně díky své úzké specializaci nikdy nenarazili na pojmy jako Indie a Čína, kde jsou miliony programátorů, co rádi udělají jejich práci za čtvrtinový plat. Někteří o tom slyšeli, ale utěšují se, že práce Indů je nekvalitní, a proto jsou oni sami nenahraditelní.

Realita je taková, že tři Indové sice problém vyřeší „hrubou silou“ a míň efektivně, ale rychleji a levněji, než jeden programátor, přesvědčený o své nenahraditelnosti, vysoké odborné erudovanosti a o tom, že ON se nic jiného učit nechce, nemusí a nepotřebuje, seru vám na to. Až jednoho dne zjistí, že v kanceláři nemají židli a místo nich dělá na aplikaci jeden „soft skillař“ a tři Pákistánci, bude si moct jít stěžovat na lampárnu.

Příště si, aby toho nebylo málo, ukážeme, že mnozí mistři světa z kotlinky, kteří „nepotřebují znát nic víc než IT, protože jsou programátoři“, ve skutečnosti ani programovat neumějí…