Média z osla

K samotnému činu se nechci vyjadřovat. Chci se vyjádřit k práci médií.

Něco na tohle téma sepsal Filip – Dobře propečená kachna z Twitteru. V zásadě není nic moc dodat – snad jen to, že „džihádisti“ viseli na iDnesu i další den.

Vůbec se nám „nejdůvěryhodnější iDnes na českém trhu“ (a nejen on) překonával! První mapky s ostrovem, který byl vyznačen kdesi na polárním kruhu (a v textu popisek „nedaleko Osla“). Předevčírem zprávy o Breivikovi tvrdily, že jeho plánem bylo „nakoupit velké množství hnoje na výrobu výbušniny“ (hnůj nebo hnojivo, co?) Mohli jsme si přečíst, že „střelec střílel na ostrově na táboru socdem / strany práce / příznivců dělnické strany / příznivců sociálních demokratů / mladých sociálních demokratů“. Místo zpráv (kdo, kdy, kde, co) nastoupilo ždímání emocí a hledání Hlubokých Lidských Příběhů v kupě hnojiva.

Pasáž sama pro sebe je „online prezentace“. Breivikův Twitter (je-li to tedy Breivikův Twitter) obsahuje jediný záznam – citát: „One person with a belief is equal to the force of 100 000 who have only interests.“ Dá to hodně práce přeložit to jako „hodnota jednoho věřícího člověka je 100 000krát větší než hodnota lidí, kteří jen mají pouhé zájmy.“ (zde). Plus tvrzení „Na jednom z twitterových záznamů napsal…“ – řekněte mi, jestli se mýlím, ale obrat „na jednom ze záznamů“ je dle mého kokotina, když je jeden záznam celkem.

Pro překlad Na internetu měl vrah napsat, že hodnota jednoho věřícího člověka je 100 000krát větší než hodnota ostatních lidí. (via ČRo) už nemám vysvětlení.

Stejné veselí vzbuzuje zasvěcená analýza Facebookového profilu (a opět cimrmanovsky: „je-li to ovšem jeho profil, že…“) Ideově pochybená a věcně nesprávná, ale plně v intencích senzacechtivé žurnalistiky. Je tam všechno: Orwell, Churchill, počítačové hry, zednáři,… Všichni mediální strašáci. Ideální matroš pro mediální zkratku, krátký účinný slogan, co se vryje davu do hlaviček: „Hry jsou zlo, kdo čte Orwella, ten může i zabít děti!“

Nejtepleji bylo v oslu! Idioti! Říct v televizi „měl chatu nedaleko od osla“, kde si divák ani náhodou nevšimne velkého O, je opravdu příznakem určitého postižení. A nemyslím si to jen já, shodujeme se v tom i třeba s ÚJČ: „Zvláštním případem je jméno Oslo. Lze je buď skloňovat pravidelně podle vzoru „město“ (2. p. Osla, 3., 6. p. Oslu, 7. p. Oslem), nebo ponechat nesklonné, aby se předešlo případným nežádoucím významovým asociacím.“ Chata za Oslem a Výbuch v Oslu jsou právě ty nežádoucí asociace, hýml už!

Kdo chce býti intelektuálcem, musí nenávidět Klausa. V novinách jsou rádi za intelektuálce, takže neopomněli zmínit, že dotyčný spasitel světa ve svém manifestu dvakrát zmínil Klause. Ono to má mnoho set stránek, dvakrát zmínil Klause – tak hurá, napíšeme, že „Klaus sloužil šílenému teroristickému vrahovi malých dětí za vzor“. A máme to, pane řediteli!

Ale prý to ani v německých médiích, ani v anglických není o moc lepší… Netěší mě to a doufám, že Literárky zůstanou střízlivé.

Ne, bratři, tohle není příklad toho, že události byly hektické a museli jste vydávat rychle, tak vám občas nějaká ta chybička… Tohle je elementární nechopnost při práci se zdrojem! Jasně, kdybyste si informace ověřili, přečetli, nepřekládali od oka, trošku se nad tím zamysleli… Nojo, neměli byste dvacet „článků“ ani „mimořádný speciál o masakru“, měli byste jen věcnou zprávu. Chtěli jste ale háelpéčko, vydojit téma a ždímat emoce, tak se každá kravina hodila, co na tom, že jste se tím pasovali do role Horníkových „mediálních mr…“ (řekněme že mravenců)!

Čest výjimkám!