Expres jinam

Expres jinam

Jak nenakoupit v antikvariátu snadno a rychle…

V pondělí jsem se poptal na radu – potřeboval jsem dohledat nějaké knížky z doby mého mládí. Fungovalo to nadmíru dobře, takže už v deset dopoledne jsem měl u některých titulů jasno, a tak jsem si říkal, že se podívám po antikvariátech, jestli by nebyly… A ony byly! Za velmi příznivé ceny, třeba jako 55 Kč a tak. V jednom antikvariátu měli to, v druhém ono, a tak jsem si řekl, že si zamluvím v každém něco, a pak to zkrátka oběhnu.

Ze dvou antikvariátů mi přišlo potvrzení od rezervačního systému Textrix. Hm, okej, díky. Jestli jste někdy měli to štěstí, tak víte, jak to vypadá: Seznam knížek, odkaz na sledování, douška „O možnosti vyzvednutí vás v krátké lhůtě budeme informovat“, a klasické: „V případě dotazů nás kontaktujte e-mailem nebo telefonicky.“

Z jednoho antikvariátu přišlo večer potvrzení, že knihu mají připravenou a od středy si ji mohu vyzvednout. Tak nějak si to představuju.

Z druhého nepřišlo nic.

Ani dneska ráno.

Dal jsem jim 25 hodin od objednání a pak jsem si říkal, že jim napíšu, jak to tedy vypadá, jestli je nějaký problém, nenašli, nemají, nebo jestli jim to prostě trvá… Ale pak si říkám Co už, než to budu psát, to radši zavolám a zeptám se, že u nich nakupuju poprvé, že nevím, jak to u nich chodí, a kdy mám tedy potvrzení čekat. Přinejhorším mi řeknou Víte, máme toho tolik, že to trvá třeba dva dny, takže počkejte ještě do zítřka, a bude jasno.

Tak jsem tedy vytočil číslo…

– „Antikvariát, prosim!“
– „Dobrý den, Martin Malý, mohl bych se prosím zeptat na něco ohledně objednávky přes internet?“
– „Ohledně objednávek jen mailem. Ano?“ … a zavěsil.

Svoje „Děkuju, nashledanou“ jsem říkal už oznamovacímu tónu. Celý hovor trval 12 sekund.

Polknul jsem sprostá slova, sednul jsem a napsal mail:

Dobrý den,
objednávám u vás poprvé, a tak nevím, jak dlouho trvá objednání ze skladu, resp. potvrzení dostupnosti, a co přesně znamená „krátká lhůta“. Mohu se tedy prosím zeptat, jak to vypadá s mou objednávkou, zda se stále ještě ověřuje, nebo kdy ji bude možné vyzvednout?
Děkuji
Martin Malý

Za chvilku přišla odpověď:

antikva2

Jak vidíte v tom scrollbaru: Žádné oslovení, žádný pozdrav jsem neoříznul. Opravdu ten mail začíná slovy „pane, nedal jste expres.

Schválně jsem se šel podívat na ten web. No jasně, žádná volba „expres“ tam není, žádná poznámka „Napište slovo EXPRES a my to vyřídíme rychle…“ Okej. Ale všimněte si, že v mém dotazu nebylo nic jako „jak to že to ještě není?“ Ne, bylo tam „jsem tu nový, můžete mi prosím říct, jak to tu chodí?“ Skvělá příležitost, kdy do odpovědi napsat „pane…“ – ale člověk jako by tam četl to pičo, že?

Mezitím jsem našel jeden velmi vtipný spor tohoto antikvariátu s klientkou… Viz stránky SOS a stránky d-Testu. Zaujala mě „žaloba za hanobení rasy, národa a přesvědčení“ a to, že si majitel obchodu lajsne veřejně někoho označovat za „psychicky narušenou osobu“, „notorickou povedenou stěžovatelku“ nebo „pseudozákaznici“.

Příčí se mi nakupovat u někoho, kdo se nestydí takhle veřejně vystupovat a má problém s obyčejným „dobrý den“ a „nashledanou“. Já nevím, jestli v telefonu byl ten samý člověk, co mi psal mail, ale ono je to šumák, protože chování bylo velmi podobné. Každopádně tohle je pro mne blok, v takovém obchodě si nekoupím ani housku za korunu. Knížky, co jsem tam hodlal koupit, jsem našel o antikvariát vedle. Podrobně jsem si prošel celý web toho druhého antikvariátu a s touhle zkušeností v čerstvé paměti jsem si zavolal. Druhý antikvář se mi představil jménem, odpověděl mi na otázky ohledně celého procesu objednání, já mu poděkoval, a když jsem mu popsal svoji zkušenost s konkurencí, tak se hlasitě zasmál a říkal: „To víte… Já se snažím, aby byli zákazníci spokojení. Určitě se stavte, budete to tu mít, kdyby ne, tak vám napíšu…“

Už nebylo co řešit. Ještě jsem si chvíli pohrával s myšlenkou, že ty první nechám vycukat, ať tedy ty knížky přivezou na pobočku, tejden je tam skladují, a pak ať nadávají, co jsou lidi za verbež, ale nakonec jsem sedl a napsal:

Dobrý den,
děkuji za rychlou odpověď.
Svou objednávku tímto ruším.
Děkuji za pochopení, přeji hezký den.
Martin Malý

Odpověď přišla vzápětí, a doufám, že nikoho nepřekvapí:

antikva3

Odpověď („Bože můj, proč bych to dělal?“ nebo „Ani ve snu!„) jsem už neposlal. Možná jsem měl, možná bych ho vyprovokoval k nějakým lepším výkonům, třeba bych se ještě o sobě něco dozvěděl, oni tihle buráci bývají většinou hodně elokventní a pokřikují, jak je nikdo nechápe, jak oni jsou úspěšní podnikatelé, jak nestojej o klienty, co se ptají na produkty za padesát pět korun, jak si smluvní strana může vybrat partnera smlouvy… (Což jsem taky udělal, vybral jsem si toho druhého pána, který o zákazníka stojí, i když přišel nakoupit za padesát pět korun.) Ale nakonec jsem nad ním mávnul rukou: nebudu si kazit dopoledne a příjemný dojem z jednání u konkurence.

PS – citace z jejich webu: „Předností antikvariátu je rychlost a flexibilita, s níž reaguje na požadavky klientů. Jakub Cortés současně klade důraz na principy fair play, fair trade.“ Důraz klade, ale pozdravit neumí…