Chudinky okurky

Chudinky okurky

(Psáno pro IHNED v červenci 2016)

Okurková sezóna je v plném proudu.

Uprchlíci už nikoho nezajímají. Zmizeli z hlavních zpravodajských relacích a téma jen trošku doutná pod povrchem. Občas se u nějakého tématu objeví v komentářích, chvilku se dohadují “náckové” a “sluníčkáři”, ale jinak to připomíná zákopovou válku, kde se nic moc neděje.

Karlovarský filmový festival přišel a odešel a vše se vrátilo zpátky do kolejí. Žádný skandál se nekonal. Ostatně ho nikdo asi ani nečekal.

Konvička spálil Korán a podával guláš u popelnic. Ani tady se žádný skandál nekonal.

Televize nabízejí záběry lidí v plavkách, lidí se zmrzlinou, lidí na koupališti, lidí na dekách, a reportéři a reportérky k tomu ustaraným hlasem sdělují, že je vedro, lidi by měli být ve stínu a hodně pít. Řekněte mi – to tyhle vstupy natáčejí pokaždé znovu, nebo recyklují od roku 1997 stále tu samou reportáž, co je v archivu s klíčovými slovy “léto, vedro, plovárna, varování” a předabovávají jen číslo v obligátní pasáži “rtuť teploměru stoupá až k blablabla stupňům”?

Matěj Hollan se nechal zbičovat a video obletělo Facebook. Stále žádný skandál. Venku je hic, tak kdo by řešil zbičovaného zastupitele? Však co, beztak to velká část národa politikům přeje.

Zájem o Brexit opadnul tak rychle, jak nastal, a dva týdny po celé akci už zase zájem sklouzl k normálu. Média řeší, že nová premiérka na Downing Street netrefila k autu, notoričtí vystupovači Mach a Okamura zvýšili kadenci svého catonovského “ostatně soudím, že z EU musíme vystoupit”, ale opět kromě diskusí hrstky komentátorů na webu téma moc nerezonuje.

Politici se přitom tolik snaží. Tu jedni instalují Hulínského, tu druzí vykládají o referendu, další už začali volební kampaň, která je stejně tak nemastná a neslaná a nekonfliktní jako všechno ostatní, co se teď děje. Včetně bičovaného náměstka.

Z médií jsme se dozvěděli, jak se má “elitní policista”, když nejde do práce. Věřte nebo ne, ale je to podobné, jako když nejde do práce třeba soustružník. Jen s tím rozdílem, že soustružník si nemyslí, že je lék na zkaženou společnost.

Jiří Ovčáček nakládá jak Rudé Právo neblahé paměti, ale už je to docela ohrané. Helejte, na rovinu: buď vytáhne americké špióny a železnou pěst, nebo holt bude muset počkat až do září.

Systém výběru mýta by měl mít nějaké rozuzlení, ale vypadá to, že se budou všichni chvíli dohadovat, kdo za to může, a nakonec zůstane všechno při starém.

A tak největším hitem posledních dní je hraní Pokémonů. Jinak mediální nuda, nekoná se zatím ani učitelka, sežraná na Jadranu žralokem. Dokonce ani v Brně nehořel pařez.

Je to jako každý rok: Ležíme u vody, cachtáme se na matračkách (horních deset tisíc pak v nafukovacích člunech), jen novináři se snaží vzbudit zdání, že se něco děje. Hluboké lidské příběhy a politické aféry se totiž samy neudělají.

Hezké léto.

Líbilo se? Chcete víc článků? Staňte se Patronem!