Veřejný zájem

Veřejný zájem

(Psáno pro Hlídacího psa)

Poslední dny je sousloví “veřejný zájem” skloňováno velmi často, i na těchto stránkách, a to především v souvislosti s únikem, či jak to nazvat, informací ze soukromého mailu Bohuslava Sobotky.

Já jsem shodou okolností před dvěma týdny psal na server IHNED glosu, jejímž tématem byly odposlechy a jejich role v české společnosti, a v této glose jsem se zabýval také veřejným zájmem. Konkrétně zda je veřejným zájmem vědět, kdo komu říká “Ivánku, kamaráde”, kdo je Kolibřík, co přesně si holí poslanec Kott a tak dále. Ne, nepovažuju to za veřejný zájem – pokud tedy nepředefinujeme pojem “veřejný zájem” tak, aby zahrnoval vše, co veřejnost zajímá.

Jenže “zajímá mě to” a “je to v mém zájmu” je docela velký rozdíl.

Ačkoli veřejnost možná zajímají detaily ohledně páně Kottova ohanbí, protože koho by nezajímalo, když na sebe někdo prozradí nějakou pikantérii, popřípadě když ji někdo prozradí na někoho jiného, tak se domnívám, že ten skloňovaný “veřejný zájem” je někde jinde. Zde v tomto případě je, a opravte mne, pokud se mýlím, veřejný zájem to, aby jmenovaný stanul před soudem, který jediný má právo rozhodnout o vině či nevině, a druhý veřejný zájem, neméně důležitý, je, aby policie vyšetřila, kdo “nechal uniknout” odposlechy do médií a proč.

Ano, veřejný zájem je vědět, kdo a proč nechává podobné difamační materiály uniknout do médií.

Role médií samotných je v takových případech dvojaká. Jednak chápu ekonomický tlak, popřípadě strach z toho, že když nějaký materiál budou mít všichni, tak nám nemůže chybět. Je to velmi trýznivá představa a je potřeba hodně sil k tomu, aby jí člověk odolal. Na druhou stranu si média musí uvědomit, že dávno nepopisují realitu dneška, ale určují realitu zítřka, a s obrovskou mocí přichází i obrovská zodpovědnost, ze které se nevylžou ani veřejným zájmem, ani upřímnějšími obavami z ekonomických tlaků.

Pro média vůbec platí dnes to, co řekl kdysi Karel Čapek: “Kdyby se noviny nesnažily ráno i večer služebně vecpat na úroveň svých čtenářů, ztratili by čtenáři brzy uspokojení ze své průměrnosti. Říká se, že noviny jsou dělány svými čtenáři. Ano, bohužel: měly by však být dělány několika vzdělanými a myslícími lidmi.” Obávám se, že jsme za hranou, že čtenáři jsou nejen spokojení ve své průměrnosti, ale dokonce jsou utvrzováni v tom, že být takový je v pořádku, ne-li “zdravě rozumné”.

V příběhu Bohuslava Sobotky je výše nastolená otázka ještě palčivější než u uniklých odposlechů. Tady se někdo aktivně vlámal do cizí pošty (i když to vlámání pravděpodobně nedalo moc práce) a zveřejnil ji. Média se vrhla na obsah jak pes na špatně ohlodanou kost a řeší se, kdo co Sobotkovi psal a jak, pohoršují se nad tónem mailů, padají jména ze šedého zákulisí politiky, a kolem toho se vznáší duch Veřejného zájmu jak strašidlo elsinorské.

Nevidím ho tam, nezlobte se. Vědět, že někdo poníženě reportuje Sobotkovi z volby radních je možná ošklivé. Horší je vědět, že Sobotkovi referují lidé tak negramotní, že k tomu používají veřejný freemail. Ale všichni se shodují, že v materiálech není nic extra kompromitujícího. Dobře, není – a tak tedy proč to vydávat? Není to jen zlomyslné popásání se na veřejně odkopaném soukromí?

Horší je, jak se celá tahle informace na veřejnost dostala. Vydal ji náckovský a rasistický server. A z něj převzaly obsah média. Co se právě stalo?

Zaprvé: Vydat materiál, jehož jediný zdroj je extremistický server? Vážně? Neptají se, jaký je zájem toho, kdo informace poskytl? Byť je to tu očividné a nade vší pochybnost jde o  Sobotkovy postoje v takzvané migrační krizi.

Zadruhé: Tímto krokem média legitimizují podobné zdroje a z šedé zóny je vytahují mezi respektované zdroje informací. Dokud TN.cz čerpal z Osudu a jiných mašíblovských webů, bylo to spíš úsměvné; tohle je nebezpečné. Navíc informace, které jsou nefalzifikovatelné – jak víte, že je všechno tak, jak je předkládáno k věření, že není něco pozměněné, podstrčené…?

Zatřetí: Veřejný zájem v tomto případě není Bohuslav Sobotka ani jeho mail, ani jeho soukromí. Veřejným zájmem je, aby Policie vyšetřila tuto kauzu jako trestní, protože naplňuje všechny znaky trestného činu. A v zákonu stále ještě není paragraf, který by začínal slovy “Čin jinak trestný, který přinese něco, co je ve veřejném zájmu, …”

Vlámat se někomu do pošty a zveřejnit její obsah je protizákonné. Ať jde o Sobotku z vlády, nebo o Nováka ze šroubárny. Veřejný zájem, který bychom měli stavět nad ostatní, je právní prostředí a vymahatelnost práva. Pokud budeme brát informace z pochybných zdrojů jako relevantní, jaký signál tím dáváme? Že na právo a zákon kašleme, když se nám to hodí? Že účel světí prostředky?

Nikoli veřejný zájem, ale špína. A to nemluvím o obsahu Sobotkova mailboxu, ale o okolnostech, jaké celou kauzu doprovázejí.

Líbilo se? Chcete víc článků? Staňte se Patronem!