Trvale udržitelná kráva & Vězeňské dilema

Trvale udržitelná kráva & Vězeňské dilema

Mé články o lidském chování a argumentaci revitalizovány; nyní na jednom místě. Pokud jste o ně před sedmi lety přišli, můžete si je dnes užít!

Trvale udržitelná kráva bylo jedovaté označení pro diskutéry, vyznávající posvátné krávy, a v sérii článků s tímto názvem jsem popisoval argumentační fauly, kopance, vadnou logiku a další jevy, s nimiž jsem se setkával v internetových diskusích. (Ano, to bylo dávno před tím, než jsem měl tu čest setkat se s diskusemi na Rootu a Lupě!) Součástí textu byl například test krkajícího černocha, doplnění Čapkových figur zápasu perem nebo Koukolíkova klasifikace logických chyb. Občas se mě lidé ptali, kde že ty texty jsou, jak je najít, tak jsem je vzal, vyčistil, celý text jsem spojil do jednoho článku, a zde je: Trvale udržitelná kráva.

Druhá věc, na kterou jste se mě občas ptali, byla minisérie článků o komunitách, lidském chování a teorii her, založená na takzvaném Vězňově dilematu (přesněji na jeho opakované, iterované variantě). Vytvořil jsem jednoduchý simulátor této hry, implementoval jsem pro něj nejznámější algoritmy (TFT, TF2T, Pavlov, …) a simuloval jsem chování takového společenství. Pozorované chování jsem pak aplikoval na chování lidských společenství, a paralely byly podezřele přesné.

Druhá série článků vznikala v době, kdy webem hýbalo slovo „komunitní“. Všechno bylo komunitní, mělo být komunitní, a mnozí zlatokopové kolíkovali svůj komunitní claim na písku víry, že „to stačí postavit, a oni přijdou!“ Komunita byla zaklínadlem a třífázovým byznysplánem v jednom. „Uděláme komunitní server, bude tam hrooozně velká komunita, ta nám tam udělá ten obsah, a my to pak prodáme!“ Jenže pak se ukázalo, že komunita jaksi nehodlá vzniknout jen proto, že někde vzniknout může, ukázalo se, že se jí do tvorby obsahu taky moc nechce, a v neposlední řadě (a tam jsem mířil svými články), že komunita neznamená automaticky všelidové moudro a dobro, že samotná „komunitnost“ nestačí k tomu, aby fungovaly sebečistící mechanismy, a že, stejně jako v reálném životě, platí: Čím větší svoboda, tím silnější bič je třeba!

Na druhou stranu měly články i pozitivní vyznění. Třeba že existuje způsob, jak se komunita může ubránit náporu hajzlů a vytlačit je pryč (ale není to způsob sluníčkový a vlídný), nebo že dokonce ve společenství, kde každý sleduje čistě sobecký zájem maximalizovat vlastní zisk, jsou evolučně úspěšné takové modely chování, které zahrnují altruistické rysy, jako třeba odpouštění.

Vězeňský seriál je k dispozici na samostatné stránce Vězňovo dilema a komunity.

Snad vás budou ty články bavit stejně jako bavily čtenáře v době svého vzniku!