Nenápadné diskusní pohrdání (Lupou)

Několik zajímavých věcí se odehrálo v poslední době, a mně utkvěl v hlavě jeden zásadní postřeh.

Na Živě změnili diskuse na názory. Reakce je krásná: prý to přestanou být diskuse. No ano, miláčkové, přesně o to šlo…

Ne že by podoba na Živě byla dokonalá, vypadá to spíš jako reverting wars v reálném čase na mnoha frontách, ale třeba to časem doladí. Například dovolí pouze přidávat, a jen několikrát. Nebo udělají editorský výběr z došlých názorů… možností je spousta.

Tendence uživatelů diskutovat spolu a nikoli s redakcí je silná; klasické diskuse ji jen podporují. Není divu, že výsledkem je – inu, „diskuse“. Tedy hovory há, jak říkal můj děda. Navíc s sebou taková diskuse nese jeden ošklivý… nepěkná věc.

Totiž zvyk hovořit o redakci, která prostor k žvanění dává a která odvádí nějakou práci, ve třetí osobě: Voni.

Je jen málo jazykových prostředků, jak vyjádřit silné pohrdání, tak účinných a výmluvných jako bavit se o někom v jeho přítomnosti ve třetí osobě. Snad jen bavit se o něm ve třetí osobě a středním rodu.

Bavit se o někom ve třetí osobě znamená, že dotyčný součástí rozhovoru není. Je to jazykové vyjádření toho, že se k dotyčnému natočíte bokem nebo zády a bavíte se o něm s někým jiným. Jako by tam nebyl. (K dokonalosti to dovedli kolonisté, kteří se třeba bavili u stolu a dívali se jeden na druhého – i když se mezi ně připletl domorodý sluha. I tak se dívali stále stejným směrem a hovořili dál, jako by sluha neexistoval. Ale tenhle popis mám jen z druhé ruky, třeba to tak nebylo…)

Lupa změnila design, a při té příležitosti nějak popadaly load ballancery a chvíli se nenačítaly styly. U článku se o tom diskutovalo, a já si tam všiml naprosto přesné ukázky toho, o čem mluvím: komentátor Pepa psal reakci na komentář Lojzy, a v ní bylo: „Redakce to udělala úplně blbě, měli to… neudělali… udělali to…„. Stál bokem k redakci a hovořil o ní, jako by neexistovala. Možná jsem divný a přecitlivělý, ale v tomhle jsem cítil naprosté pohrdání. Redakce pro komentátora není partner, je to sluha, který musí… neudělal… udělal…, a partnerem je nejvýš tak jiný komentátor. S ním se baví, s redakcí ne. Redakce jsou voni.

Neříkám že názory k článku jsou ideální formát, ale vůči takovému pohrdání ve třetí osobě budou rozhodně odolnější než diskuse.

Možná by prvním krokem k poznání mohlo být jasnější označení: Názory k článku vs Diskuse čtenářů.