Naučím vás mluvit elektronicky II

Naučím vás mluvit elektronicky II

Jak to vypadá s celým tím nápadem?

Od začátku jsem uvažoval o tom, jakou formou to celé pojmu. Zcela logicky se nabízelo několik cest. Nechtěl jsem se omezit jen na jednu, protože jsem sám neměl jasno. Sice mě lákala možnost „kniha“, ale zároveň jsem držel v ruce Dálkový korespondenční kurz číslicové techniky, který na konci 80. let psal skvělý Eduard Smutný, a který chodil v podobě cca stostránkových brožurek abonentům poštou, a ta myšlenka se mi taky moc líbila. Ale nějak jsem si navykl tomu interně říkat „knížka“, ačkoli to vlastně knížka být nemusí.

Začal jsem počítat, kolik by taková knížka stála, a bylo mi jasné, že to bude nemalá suma. Bylo mi jasné, že to z vlastní kapsy pro plezír nedám, a že si budu muset říct o peníze pomocí crowdfundingu. Variantu „vydá to vydavatelství“ jsem opominul, protože nejsem přesvědčený o tom, že by bylo v ČR vydavatelství, se kterým bych byl na stejné vlně. A tak to dělat opravdu nechci. Navíc je mi jasné, že klíčovým faktorem úspěšnosti celého výkladu je, že si člověk má možnost probrané rovnou vyzkoušet. Tedy potřebuje součástky. Tedy si je musí koupit zároveň s knihou, protože jinak to nemá ten efekt – nikdo si nekoupí knihu, aby si pak objednával součástky a čekal dva týdny…

Takže jsem počítal všechny varianty jedné rovnice o mnoha neznámých. Já vám ji prozradím:

Vybraná částka – náklady na tisk pro N kusů – příprava podkladů – distribuce N kusů – kompletace M sad součástek – náklady na M sad součástek – daně a poplatky > 0

Takhle prosté to je. Když to platí, je to OK, když to neplatí, nemá to cenu.

Jsou tu dvě proměnné N (počet knih) a M (počet sad). Do toho vstupuje faktor C, což je cena knihy. A jedete: Vydat 100 kusů bude stát X. Cílová částka tedy bude X1. Když cena knihy bude C, tak se na tu částku bude skládat 326 lidí. To nevychází. Musím zvednout náklad… Musím zvednout cenu… Musím snížit toto a tamto… a nakonec jsem se dopracoval k naprosto obludnému výsledku, který by znamenal, že kdyby naprosto všechno klaplo, já bych součástky sehnal za náklady, spousta lidí by mi pomohlo z nadšení a já bych to celé psal bez nároku na honorář po večerech a víkendech, tak ta knížka bude stát osm stovek a já potřebuju vybrat třetinu mega. Což se ukázalo jako možné, ale neskutečně napnuté a v mnoha místech to mohlo selhat. Nechal jsem to tedy na zájemcích, a ukázalo se, že to je opravdu tak, že 800 Kč za knihu (včetně poštovného, abych byl spravedlivý) je neúnosné, na (a pro někoho i za) hranicí toho, kolik jsou do sebe ochotni investovat.

Zpátky ke strojům – co Dálkový kurz? Vydávat to celé po částech, postupně to distribuovat…

Proti jinému řešení hovoří jediný argument: Nebude to kniha. Když máte rádi knihy, tak je to mrzuté. Já mám rád knihy, je to pro mne mrzuté. Co hovoří pro?

  • Nemusím to napsat rychle celé najednou.
  • První výsledky se k zájemcům dostanou dřív, třeba už v říjnu, listopadu… Kniha by vyšla nejdřív v 1Q2016.
  • Mám možnost přizpůsobit vydávání dalších částí podle zájmu a poptávaných témat.

Stále je tam ale ten opruz s distribucí a tiskem. Co tedy udělat vícedílný kurz, ale webový? Kapitoly (respektive tematické celky, ale říkám tomu „kapitoly“) by opět vznikaly postupně, ale:

  • Nevycházely by tiskem, nýbrž na webu.
  • Mohly by být výrazně interaktivnější, včetně videí a animací a online ukázek.
  • Můžou u toho být rovnou i kvízy a testy.
  • Pro papírofily mohu jednou za čas vydat tištěný sborník.
  • Můžu z toho snadno udělat ebook.
  • Mohu psát na přeskáčku, chvilku základy, chvilku pokročilejší, tak, aby to bavilo víc zájemců hned, aby ti, co vědí, co je to volt a kdo Volta a proč se ampéra jmenuje Marie, nemuseli čekat, ale rovnou zjistili, co že to je sběrnice SPI a jak ji ovládat.

Napadly mě dva modely předplatného, které jsem šel dneska konzultovat s člověkem, kterému stran placeného obsahu fakt hodně věřím. Je to, a nebojím se to napsat, jeden z největších budoucích předchůdců mnoha, člověk, který otevřel česká média blogům, který prošel snad všemi mediálními domy, co jich v ČR je, něktrerými i víckrát… no zkrátka byla to zajímavá diskuse, ze které vyplynulo pár věcí:

  • Bylo by fajn mít na takovém webu diskuse, ale jsou s tím dva velké problémy.
    • Snadno se stane, že všichni budou klást otázky, a nikdo nebude odpovídat, což uživatele naštve, protože takové diskusní fórum jim bude k ničemu.
    • Zbavuju se jediného efektivního nástroje proti prudičům. Nemůžu je vyhodit („Já jsem si zaplatil!“), nemůžu je zablokovat („Já jsem si zaplatil!“), nemůžu je ignorovat („Odpověz, za to si tě platím!“) – a já se nechci na věci, kterou dělám pro radost, nechat prudit, na to jsem vyškolen už z Bloguje!
  • Model předplatného „per měsíc“ znamená závazek: každý měsíc napsat N kapitol. Co dělat v případě, že pojedu na dovolenou? Co dělat v případě, že budu potřebovat na nějakou dobu vypnout? To dost dobře nelze.
  • Model platby per obsah – tedy rozhodnu se, jaké kapitoly si chci přečíst, a za ty zaplatím (bavíme se o částkách v řádu nižších desetikorun, modelově třeba 25 Kč). Výhoda je ta, že jde o fér model vůči čtenáři i vůči autorovi. Nechci něco číst? Nezaplatím. Autor nic nenapsal? Nemám pocit, že mi něco dluží!
  • Model platby „Fuxoft“: jasně oznámím, že každý měsíc potřebuju vybrat od abonentů XX tisíc Kč, a když se peníze vyberou, vznikne další měsíc N kapitol (cca 3-4). Dokud se nevyberou, nebudu dál psát.
  • Model „zaplať za kurz“. To je vlastně strukturovanější platba za obsah, s tím, že každý kurz pokrývá nějaké téma, skládá se z několika kapitol (obsah tvoří zase texty, výuková videa, kvízy a testy), a na konci je – no, certifikát asi ne, ale nějaká „master badge“. Cena takového kurzu je třeba 1000 Kč včetně potřebných součástek poštou (pro pokračovací kurzy vzniká tedy logicky sleva).

Když píšu „obsah“, myslím tím ve všech variantách text, video, interaktivní demonstrace, animace, kvízy a tak. Samozřejmostí je nabídka sad součástek pro abonenty – ty jsou bohužel drahé, ale vešli bychom se do tisíce korun.

U obsahu počítám s nějakou podobou freemium přístupu, popřípadě bronze / silver / gold úrovní.

A teď udělám věc, kterou jsem tu už dlouho neudělal – zeptám se vás, čtenářů, na názor. Který z výše uvedených modelů by pro vás byl zajímavý?

Jen pro pořádek dodám, že: jde o výuku číslicové mikroelektroniky; kombinuju praktické ukázky a příklady s vysvětlením teorie, která se k nim váže; nechci víc teorie, než je nezbytně nutné; nechci se zabývat NF a VF technikou, audiotechnikou, radiotechnikou, zesilovači a podobnými oblastmi, chci se věnovat elektronice číslicové, s nezbytnými přesahy do obecné teorie (Co je to a jak pracuje dioda?); nechci dělat výukový kurz pro děti; nebudu psát o robotice; počítám s tím, že abonent má zkušenosti s počítačem a umí aspoň trošku programovat, popřípadě je ochotný se trošičku naučit (na úrovni proměnná – procedura – datový typ).