Letadlem na Zličín

Letadlem na Zličín

Už jako mladý jsem trápil Flight Simulator, nejprve na ZX Spectru, pak na PC, a řeknu vám jako, žádnej med, tohleto…

Vždycky jsem tak jako ladně odstartoval, to jo, a pak jsem někam letěl a nakonec havaroval. Nikdy jsem se totiž netrefil na dráhu, a když už jsem se trefil, tak málokdy v úhlu, ktrý by odpovídal její orientaci. Přistávat bych mohl nanejvýš někde na základně Edwards, kde je dráha „jak široká, tak dlouhá“… Ale jinak? Peru to tam, letadlo se kolíbá, křídlem sekám vektorové budovy po městě, vzadu zvrací cestující, a já to nakonec zapíchnu do brambořiště někde za Kněževsí.

Není divu, že jsem pak dlouho žádný letecký simulátor nezkoušel. Až mi osud přivál do cesty (a kanceláře) Marcela. Jistě znáte z některých štěpných vyprávění (například o idiotu v minibusu nebo o instalaci chladiče CPU). Co možná nevíte je, že Marcel je studovaný pilot. Takže má v rukávu plnou zásobu historek s letadly, leteckým provozem a létáním vůbec, a krom toho o tom celém dokáže zajímavě povídat. Ostatně, od té doby, co pracuje pro Lidovky, se počet nesmyslů v jejich článcích o letadlech rapidně snížil. 🙂

No a Marcel se nějak mezi řečí zmínil, že občas instruktoří v simulátoru dopravního letadla. Asi jsem si to nějak uložil do podvědomí, takže když jsem před Vánoci zahlédl někde na Slevomatu „hodinu v leteckém simulátoru“, tak jsem hned psal: „To je ten váš?“ Prý: „To není on, to je konkurence, my jsme reálné simulátory„. No a nakonec slovo dalo slovo, Marcel měl dokonce čas, takže jsem hned po Novém roce zasedl na levé křeslo Boeingu 737 a přidal plyn na ruzyňské dráze 24.

Pravda, byl jsem trošku skeptický, jestli je zážitek věrný, když se kabina sama nepohybuje. Marcel mě uklidňoval: Kdepak, uvidíš sám, oko bez problémů přebije vestibulární aparát – a fakt jo! V první zatáčce nad Berounem jsem málem vypadl ze sedačky, jak jsem reflexivně dorovnával náklon!

Obraz se promítá před vás a vedle vás na plátna, a iluze je velmi věrná. Napomáhají tomu snímky z různých mapových podkladů (tuším, že základ jsou GMaps). Celé to pohání několik počítačů a spousta sofistikované technologie… Pan majitel je zjevně perfekcionalista, takže mi vyprávěl, jak řeší naprosté detaily, které „laik nepozná, ale zkušeného pilota zarazí“ (jako třeba cvakání přepínačů). „Ale nebojte, teď v neděli (tedy před týdnem, pozn.aut.) to tu předěláme! Máme nové komponenty za půl milionu, takže to bude ještě věrnější!“

Možná doinstalují i křik pasažérů a zoufalé bušení palubního personálu na dveře… To takhle vezmete za knipl, a Marcel suše povídá: „No… a teď by vzadu řvali hrůzou a neupevněné předměty by vzlétly ke stropu.“

Jako zážitek perfektní. A pokud byste zrovna nechěli letět, tak mají třeba i formuli 1 nebo ponorku… Jen se nenechte odradit tím podivuhodným webem.