Hráč přes třicet si vlastně nemá nač stěžovat…

Jarda Faltus, svářeč kytarových strun, předevčírem napsal článek, kde trochu klacíkem zašťoural do herních webů a časopisů v ČR. A já s jeho pohledem souhlasím.

Jiní ne. Třeba Jan Modrák píše: „To jsem opravdu sám, kdo to vidí přesně naopak? Máme tu retailovou „success story“ Xzone, nadnárodní síť obchodů Game, dva herní časopisy, minimálně pět komerčních herních webů, pulzující blogovou scénu, relativně solidně referující mainstreamová média (minulý týden byla v HN recenze Dante’s Inferno) a velmi aktivní vývojářskou scénu.

Což mi připadá jako nahrávka na smeč, protože já to přesně naopak vidím: „Máme tu dva herní časopisy, minimálně pět komerčních herních webů, pulzující blogovou scénu a velmi aktivní vývojářskou scénu – a přesto je nám to hovno platný, protože hráč 30+ neví, kde by se o nových hrách dočetl, aniž by se mu navalilo„.

A tak se ptám: Kde přesně pulsuje ta blogová scéna? Kdo o ní ví kromě těch, co ji tvoří? Jaký časopis o hrách si mám jít koupit, abych si nepřipadal při čtení jako u bravíčka? A k čemu mi je přesně Xzone a Game?

U baru vykřikneš slova Travian (na webové hry prosím při posuzování českého trhu není radno zapomínat – počty českých serverů a casual hráčů na nich jsou úctyhodné), Diablo, Wii nebo Farmville a já si tě tam po dvou hodinách zasvěcených diskuzí s padesátiletými štamgasty vyzvednu…

Fajn. A co mám dělat, když je mi 30+, baví mě strategie, střílečky i RPG a Travian i Farmville mě přestaly bavit už na Spectru v roce 1987…? Co jsem, kruci, já? Z pubertálních keců o hrách se mi dělá mdlo a svět padesátiletých štamgastů s Travianem, Farmville, Solitairem (a dříve Tetrisem) mě nezajímá, protože nechci Travian ani Dooma ani šmrdlat kytky na displeji mobilu, chci zábavnou hru!

(A abych jen nekritizoval, tak sem brzy hodím svůj vklad – pár odkazů na „pulzující blogovou scénu“, které jsem si přidal do čtečky.)