Funkcionální blaho

Po letech zase sedím u klávesnice a vyvíjím.

Po letech mě to zase baví.

Zvolit Node.js byl vysloveně prozíravý krok. Psaní pro Node mě šouplo úplně někam jinam, než kde jsem se před tím pohyboval, a je to úžasné.

Psal jsem první modul pro druidly. Šlo to pomalu, a ačkoli jsem si za poslední dobu už na JavaScript a funkcionální paradigma trochu zvyknul, bylo to nepohodlné. Naprosto rozumím všem těm nasraným programátorům od Javy či PHP, co sedí a buší JavaScript se stejným přístupem. A ono to nejde.

Najednou, po pár dnech, jako by se všechno pohnulo, pootočilo, jedno kolo zapadlo do druhého a věci byly najednou naprosto jasné. „AHA“ okamžik. 

Žádné závorkové peklo. Žádná zmatenost. Složité operace, které by v PHP vyžadovaly spoustu psaní, cyklů, pomocných proměnných atd., se najednou vejdou na pár řádků. Zjišťuju, že jsem přestal uvažovat nad algoritmem „lineárně“, jako nad posloupnostmi a cykly.

Pro typ úloh, které teď řeším, je to perfektní změna úhlu pohledu.

Ale o mne vlastně nejde. Chtěl jsem tím říct jedno: Jestli budete mít příležitost si Node vyzkoušet na nějaké úloze, udělejte to.