Vánoční dárek
Vzpomenete si na vánoční dárek, který byl pro vás nejdůležitější?
Vzpomínám si na to velmi přesně...
Nebylo to v roce 1976 a nebyly to vláčky. I když by se dalo říct, že tam moje uhranutí elektřinou dostalo jasné obrysy (takříkajíc "vjelo do správných kolejí").
Ne, nebyly to ani ponožky, ani teplá bunda, ani kolo. Nic z toho mne neovlivnilo tak výrazně, abych si to pořád pamatoval. (Možná ta teplá bunda... nenastydl jsem, takže jsem mohl chodit do školy, takže se moje nenávist k základní škole mohla intenzivně rozvíjet, takže... Ale ne, to je už příliš divoký řetězec!)
Bylo to v roce 1986. Před dvaadvaceti lety. (Je to možné? Opravdu to je dvaadvacet let?) Tehdy jsem pod stromečkem (kecám, bylo to vedle stromečku) objevil televizi Merkur a na ní černou papírovou krabici s logem SINCLAIR.
Samosebou že jsem chodil do kroužků a tam si programoval, už někdy od čtyřiaosmdesátého. Ale mít vlastní počítač, to je něco jako... Teda, dneska už to každý ví, mít počítač není nic neobvyklého, ale tehdy to bylo... Ten rozdíl byl nebetyčný, asi jako mít vlastní auto nebo jezdit půjčeným.
A když se nad tím tak zamýšlím, tak tohle byla ta nejvýznamnější výhybka. Dárek, který jsem dostal ve třinácti a který mě ovlivňuje ještě po dvaadvaceti letech.
Můžu si říct s Čochtanem: "Ještě ho mám schovanej!" Leží támhle vedle monitoru a padá na něj prach. A i když to není přesně ten kus (u něj odešla klávesnice a pak jsem ho prodal (s opravenou membránou, samosebou), když jsem koupil ZXS128), tak je v něm stále duch té doby - stejně jako ve starých Mikrobázích a archivech Amatérského Rádia. A já pořád věřím, že přijde den, kdy vypnu PC, odfouknu prach, prohrabu se starými kazetami (no...) a napíšu to známé:
LOAD ""
A vzpomenu si na Vánoce v roce 1986
Na podobné téma...
Komentáře
JJ, pěkná nostalgie :) Já
JJ, pěkná nostalgie :)
Já takhle doma schovávám IQčko. Zkusil jsem ho po cca. 10 letech nahodit a světe div se - jelo!
Manželka na něj koukala jako na totální retro :-D
"Nejdůležitější" dárek u mě
"Nejdůležitější" dárek u mě není spojen s "nejlepší", ale s pravým opakem. Jedny vánoce na konci dětství, v rozvinuté pubertě. Celá rodina rozbaluje dárky, já rozbaloval obálky. Rodiče, nevědouce, co mi koupit, dali mi peníze, ať si něco koupím sám. Babička taky, ještě kdosi taky. Tři obálky s prachama, žádný Dárek. Peníze jsou neosobní nástroj, od rodiny to bolí. Tehdy jsem to v soukromí obrečel a od té doby mám naprosto jasno: komukoli blízkýmu jako dárek raději zabalenou sebevětší blbost, než obálku s prachama.
No jo, já se vždycky naštvu,
No jo, já se vždycky naštvu, když dostanu nějakou nebetyčnou blbost - třeba kazetu s filmem, který mi přišel jako největší blbost v tom roce (tuším že to byl nějaký ten o tom veterináři, který slyšel mluvit zvířata), protože mi přijde, že když už mě teda vůbec neznají, tak mi mohli dát aspoň obálku, aby to nebyly vyhozené peníze. A čím dražší takový dárek, tím víc zuřím (=víc vyhozených peněz). Neptejte se proč:)
Naštěstí už mě to celkem pouští, poslední roky nacvičuju úsměv na cokoliv.
Když nejsou děti, tak je
Když nejsou děti, tak je ideální dárky úplně vypustit a prostě se jen sejít, popovídat, pobejt. Ušetří se tím nervy, zklamání a vztek.
jj, u nas je to presne takhle
jj, u nas je to presne takhle dane. darky dostanou jen deti, ostatni nesmysly vypusteny. tyka se i vsech pra/babicek, sourozencu apod.
ZX Spectrum, IQ151, Didaktik
ZX Spectrum, IQ151, Didaktik Gama... bože, to jsem opravdu tak stár, že mi ty názvy něco říkají? ;-)
Jinak ale, co se týče nej dárku, tak to byla stavebnice Merkur. Šroubky, matičky, kolečka, hřidele, táhla,... dalo se z toho udělat cokoliv, fantazii se meze nekladly.
Zatláčím slzu, psal se rok 1979.
Merkur a autodráha - dva
Merkur a autodráha - dva dárky, které jsem nikdy nedostal!
A možná to bylo také osudové,
A možná to bylo také osudové, pokud byste je dostal, výhybka se bývala mohla přehodit trochu jiným směrem. Já jsem dostal (spolu s bráchou) jak ten merkur, tak i tu autodráhu a běz těchto dvou hraček by v našich dětstvích určitě zela veliká díra. A obě mě svým způsobem ovlivnily a tak trošku nastavily tu moji výhybku (i když nejsem ani strojní inženýr, ani automobilový závodník :-).
Podobně tomu pak bylo u dalšího "osudového" dárku, v mém případě Atari 800XL, který přišel jen o rok později než to vaše Spektrum. Tenkrát vůbec byly počítače tak nějak emotivní a srdeční záležitostí, vzpomínám si na ty věčné debaty a spory mezi spektristy, ataristy a siclairisty.
Jo, ať si říkali co chtěli, my ataristi měli v té době stejně nejlepší mašiny :-)
Jojo, taky vám připdá, že ty
Jojo, taky vám připdá, že ty spory byly naprosto hloupé? Vždyť Atari 800XL byl zoufalý křáp s ukrutnou grafikou, pomalým procesorem a příšerným nahráváním (a nutností vlastního mgf), a to nejlepší, co na něm bylo, tedy Turbo systém, bylo opsáno ze Spectra... ;)
Jeden z naj darčekov bol
Jeden z naj darčekov bol jednoznačne aj SHARP MZ-800, pekelný stroj! :-) Ale úplne naj darček, každé vianoce, to bolo Lego. Keď sa na tú stavebnicu pozerám dnes, sú to polotovary - pár dielov, z ktorých sa dá behom chvíľky poskladať jeden konkrétny objekt. My sme mali s bratom plný šuflík kociek z ktorých sme si postavili čokoľvek. Nenapadá mi nič, čo by tak rozvíjalo detskú predstavivosť a tvorivosť. Akurát som si nie celkom istý či už som to niekedy využil. To skôr ten počítač potom... ;-)
Já dostal před devatenácti
Já dostal před devatenácti lety a nějakým tím měsícem C64 (http://kojot.name/742333-pred-devatenacti-lety.php). Bylo mi čtrnáct a bylo to za to, že jsem se dostal na gymnázium. Dřív jsem jej tak cca 1x za dva roky spustil a zahrál si nějaké hry, věnoval jsem mu obvykle dva až tři dny. Ale pak přestal fungovat... Nedávno jsem na Aukru koupil jiný, ale ještě jsem neměl čas na odzkoušení...
Myslím, že konkrétně hry na osmibitech jsou v jedné věci nepřekonatelně lepší, než ty současné - technické limity nutily tvůrce k fantazii a kreativitě tam, kde je dnes možné kopírovat realitu. Kdo by dnes vymýšlel hry, jako byli třeba Mutants...
Nojo, čím víc je ve hře
Nojo, čím víc je ve hře prostoru pro fantazii, tím lepší je. Ostatně proto jsem měl nejradši neilustrovaného Pána prstenů.
Ultrarealistické hry
Ultrarealistické hry současnosti/budoucnosti co zabaví tak na 5-7 hodin (za tu dobu je člověk stihne dohrát) a pak co s tím VS vykopávky z let dávno minulých, kde po obrazovce člověk honí shluk pixelů a vydrží u toho sedět 24 hodin denně. Jo, to byly časy u Manic Minera. Možná bych ještě našel někde kazety ale čert ví, zda stále použitelné.
Možná to nebyl dárek, spíše
Možná to nebyl dárek, spíše prostě dělal svoji práci, ale já to za dosud nejdůležitější vánoční dárek považuji - když mi před čtyřmi roky, těsně před vánoci, pan profesor Sosna zrekonstruoval rozdrcený kotník tak, že dneska mohu skoro normálně chodit.
jj, ZX Spectrum je najlepsi,
jj, ZX Spectrum je najlepsi, Atari sux! Svoje plusko som vsak pri poslednom stahovani zahodil, mozno som to sem uz pisal :-) Ale ine som chcel, toto je klucovy web: http://zxspectrum.net/
Poslat nový komentář