Odpovědět na komentář

Labůžo pro pamětníky

Teda Arthure, já jsem si tak krásně zavzpomínal... Dokonce jsem si vybavil i pocity, které jsem při čtení měl tehdy napoprvé, a části, které jsem si bůhvíproč nejvíc pamatoval, mě opět trkly (kvedloň, Něco tě žere, Marvine?, všechny ty boží stokorunovky,... ó la lá!). Díky!

Odpovědět

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.