Věstník misantropizace

Trošku myšlenkových fundamentů na úterý

Začneme zostra: Krásně je to vidět na příkladu ICQ vs. jabber. Nemám ICQ. A jsou lidi, kteří by mě rádi kontaktovali, no a pokud jim za to opravdu stojím, pořídí si jabber. Pokud já chci kontaktovat lidi, kteří nemají jabber, zavolám jim normálně přes mobil, nebo napíšu SMS. Nepotřebuju, aby mě kdekdo otravoval po ICQ, všichni chtěli jenom s něčím pomoct, ale ideálně úplně zadarmo bez protislužby.

Sakra, tak to bude tím! Jabber plný šikovných profesionálů, zatímco po ICQ jen obtěžují neználci. Vždyť je to evidentní... Jestli ono to není tím, že ICQ může mít kdejakej kašpárek s minimem znalostí, zato na založení jabber účtu potřebujete pořád ještě trochu přemýšlet. Inu, situace je podobná jako u blogů: Nainstalovat Wordpress vyžaduje alespoň minimální schopnosti, zato komentář zvládne každý, že?

Ona vůbec celá ta diskuse...

Slovo Facebook působí na některé komentátory jak rudý hadr na býka. O jeho síle vypovídá síla odporu komentátory mu kladená. Šíře protiargumentů sahá od "je to povrchní módní vlna" až k "je to spiknutí CIA". Jedni mu vyčítají přílišnou novost. Další argumentují naopak jeho stářím: "Facebook tu je už pět let (sic!), tak proč tam najednou všichni v ČR chtějí bejt až teď? Protože to je cool a in!"

Já jsem se poprvé s Facebookem setkal na vlastní kůži někdy před dvěma lety. Byl jsem pozván na setkání se Sumi Lim, koordinátorkou vývojářských komunit Adobe (Korejka žijící v USA), a bavili jsme se o tom, jakým způsobem upozorňují vývojáře na novinky, školení či jak šíří některé dokumenty. Odpověděla: "No na Facebooku, má to dobré nástroje pro práci s komunitou..." jako by to byla ta nejběžnější věc pod sluncem. Takže když chcete být členem vývojářské komunity u Adobe, musíte mít účet na Facebooku...

Já nevím, asi nejsem dostatečně vyspělý komentátor, abych odhalil totální zbytečnost a prázdnost Facebooku a odvrhl jej, takže jsem se zaregistroval. Ale v podstatě mi to nic nedává. Tedy - krom toho, že mám možnost být v kontaktu i s jinými lidmi. Ale jinak nic. Snad jen ještě to, že jsem tam našel "staré známé" - ze školy, muzikanty a tak, s nimiž jsme se třeba deset let neviděli. Jinak je to fakt nanic. No, taky je pravda, že jsem díky Facebooku dostal pracovní nabídku na místo, které teď dělám. Jo a že mi pomáhá domlouvat se s lidmi, co se zajímají o elektroniku. A že vím o akcích, které se konají. A že můžu najít lidi, které potřebuju. Ale jinak, JINAK to je fakt NA NIC!

Tuhle jsem na Digital Natives (Díky, Dane) poslouchal dva týpky, co si říkají AdNerds a co dělají reklamní kampaně. Hovořili o Facebooku jako o běžné věci, jako by hovořili třeba o mailu nebo o YouTube. "Oslovíme lidi na Facebooku" znělo tak přirozeně, jako by říkali "Postavíme billboardy".

Pamatuju se, jak někdy v roce 96 kdosi v Reflexu (nebylo to snad BlogBlog?) psal o tom, že "opravdový svět je tam venku" a jak ti chudáci na těch internetových chatech (IRC... to už neznáte...) nahrazují psaním po internetu normální sociální kontakty a jak se v samotě svých temných pokojů u blikajících obrazovek ble ble ble... Ano, ten den večer jsme se tomu v oblíbené hospůdce "Červená sedma" na Kampě velmi intenzivně smáli, když jsme se setkali s ostatními z IRC kanálu #czech. Myslím, že Cynic pak psal do redakce a že mu to otiskli...

Argumenty nové nejsou. Pořád je to totéž: Že to je náhražka Opravdových Společenských Kontaktů, co jsou Tam Venku, kde je Reálný Svět... Slyšeli jsme je o počítačích. Slyšeli jsme je o internetu. Slyšíme je o Facebooku. A přesto jsou setkání ajťáků a geeků v reálu velmi bujará a srdečná. V hospodě je od Těch Reálných Známých nepoznáte, snad jen podle toho, že mají v kapsách telefony s výkonem menšího PC a odkládají si pivo vedle notebooků.

Tuhle jsem použil na Lupě Facebook jako příklad původně "jednomužného" projektu, co se stal nejvýraznějším internetovým fenoménem dneška. Článek byl o úplně něčem jiném (o českých projektech), ale i přesto někteří komentátoři odhalili "PR Facebooku".

Takže odpovím citátem z komentářů: Buďte dospělí! Přestaňte se chovat jako hysteričtí xenofobní haranti a zkuste zaujmout k Facebooku stejně vyzrálý postoj, jako jste zaujali k televizi, k mobilu, k rádiu nebo k rybaření... Může se vám to líbit, může se vám to nelíbit, ale je to normální součást života, i když ne nutně vašeho. Potřeba vykřikovat do světa v komentářích svůj radikální názor je poněkud dětinská. Přemýšlejte o tom...