Věstník misantropizace

"Proč o našem komunitním projektu novináři nepíší?! Jsou to totiž prodejní lumpové, svoloč - a navíc nepřejícná!" aneb Co takhle se trošku snažit?

Celé to začalo článkem Přestaňte zabíjet česká kůzlátka, páni novináři. Napsal ho Pinky, což je, jestli jsem to pochopil dobře, člověk spojený se serverem Jabbim. Jabbim je, pokud to nevíte, nějaký poskytovatel Jabber služeb, což je něco jako ICQ, ale free, jasný? V článku se autor pohoršuje nad tím, že české magazíny, jako třeba Lupa a Živě, nepíší o českých projektech, ale ze změny loga na Google mají týden bonanzu a téma na hlavní stránku.

Pinky dokonce zmínil některé ty malé projekty - tedy kromě Jabbim například Jdem.cz či Twio. To je velmi dobře, že to zmínil, a ještě se k tomu vrátím.

Celou nosnou ideu článku celkem přesně shrnul Martin Hassman do jednovětého vzkazu českým IT novinářům: "Vždy když onanujete nad zahraničním projektem, bůh zabije jedno české nešťastné kůzlátko"

Tak.

Na zmínku reagoval Marek Lutonský z Živě, a po Markovi přidal svoje i Patrick Zandl z Lupy. V zásadě vysvětlují, že píší o věcech, které jsou nějak zajímavé nejen z hlediska jejich tvůrců, a že nemají síly, kapacity a vůbec ani prostor na to, aby prosívali český web a přednostně psali o českých službách, takže pokud česká služba není zrovna něco od Seznamu nebo za tím nestojí nějaký velký investor, tak se o ní zkrátka nepíše. No a pokud mají provozovatelé dojem, že by se o nich psát mělo, že si to prostě zaslouží, tak že je fajn poslat třeba tiskovou zprávu.

Což vzbudilo přímo orgie pozoruhodných myšlenek v reakcích, z nichž vyplývalo, že novináři jsou jen líná banda budižkničemů, a "co vlastně chcete, abychom si ty články psali sami?" Celá diskuse je taková poměrně jednoznačná - všichni vědí, že Jabbim potřebuje, aby se o něm psalo, ale snaží se vyvolat dojem, že nebýt Jabbimu a dalších podobných projektů, tak noviny ztratí "právo na existenci" a přijdou o smysl bytí. Napřiklad: "Zásadní problém je to, že jste nepochopili, že JÁ radím VÁM, jak se máte chovat a že máte konečně začít pracovat. Jinak vymřete." Nebo: "Pakliže Jabbim má pomáhat novinářům, uživatelé musí pomáhat Jabbimu." (sic!) - to jsem třeba vůbec nepochopil. Jak má Jabbim pomoct novinářům, a proč to je podmíněno pomocí uživatelů Jabbimu?

No, každopádně, v tuhle chvíli se pořád ještě perou... :)

Rád bych k tomu ale dodal svoje. Protože a totiž!

Když jsem udělal Bloguje, nebyl čas se o PR nějak starat. Jediné PR, které bylo, bylo to "virální" v blogosféře - zkrátka stačilo pustit pár komentářů u "významných bloggerů" a napsat o tom pár článků na vlastní blog, a uživatelé přišli.

Když koupil Bloguje nynější provozovatel, zastával podobný názor jako Pinky: "Nebudeme se podbízet, naše kvalitní služba si své uživatele najde i bez PR v novinách". A tak o Bloguje občas někdo napsal, když psal cosi o blozích, a ve firmě jsme z toho měli obrovskou radost a ředitel to bral jako potvrzení teze o "nepotřebnosti PR". Ano, věřil jsem tomu taky.

Naštěstí jsem brzy pochopil svůj omyl (na rozdíl od provozovatele chtělo by se napsat, ale to je jiné téma na jinou diskusi, do které se nebudu pouštět).

Pochopil jsem, že bez PR můžete mít službu jako víno, ale když o ní nikdo neví, tak o ní nikdo nebude psát. A jak se o ní asi ten novinář dozví?

A teď se vrátím k tomu, co jsem zmínil dřív. Ano, byl jsem nakrknutý, že Lupa nezmínila Jdem.cz v článku o nějakém českém zkracovači. Plno PR žvástů, ale "novinářská práce" veškerá žádná - třeba jako "zasazení do kontextu". Na to téma jsem si tehdy vyměnil názory s Davidem Antošem...

Já si totiž taky myslím, že by novináři měli být ti, kdo za informacemi jdou a nečekat, že informace přijdou za nimi. Taky si myslím, že by lidi na silnicích měli jezdit opatrně - přesto se ani jedno z toho neděje. Můžu klnout světu, ale nijak si tím nepomohu.

Nakonec jsem svůj postoj přehodnotil. Stále si myslím, že by novináři měli být ti, kdo za informacemi jdou - ale přijal jsem jako realitu, že to nedělají. Čistě pragmaticky jsem se pak sám sebe zeptal: Co mi pomůže víc - konstatovat, že realita je smutná a novináři nejsou ideální, nebo si tu sebepropagaci napsat?

Takže jsem tu zprávu o Jdem napsal.

Nenapravitelný idealista může hodit kamenem, že jsem zaprodal přesvědčení a přistoupil jsem na jejich hru. Že jsem se v předklonu podbízel... že jsem chválil zboží, které se přeci má chválit samo... že jsem podal prst té zlé komerci, ohnul hřbet...

Nechť nenapravitelný idealista vrhá a věří, že svět se otočí kolem jeho přání. Nechť věří, že - slovy Filipa Rožánka - když bude onanovat nad českým kůzlátkem, tak Bůh zabije zahraniční projekt!

... místo toho, aby třeba napsal vlastní článek a šířil ho mimo "novinářské sítě", když je má za tak prohnilé, líné a neschopné!

---

Mimochodem, proč jsem od Pinkyho nečetl na Lupě ani na Živě článek o tom, co to ten Jabber vlastně je, proč ho používat, kdo by ho mohl používat...? Jistě by za to i nějakou tu pětku dostal. Je to snad přílišné zaprodání a zrada ideálů? Pokud ano, tak tedy nezbyde, než fňukat nad chcíplýma kozama. Ale ta kůzlátka nezabíjejí novináři. Kůzlátka většinou chcípají hlady kvůli hrdosti jejich autorů, co věří, že jim přeci někdo to žrádlo donese!