Chceme Martina. Tečka. (Cé zet)

Nehledám práci.

Už vůbec nehledám zaměstnání.

Hledám něco zajímavého, něco inspirujícího, hledám – fajn, napíšu to, i když riskuju, že mě za to bude čert v pekle pošťuchovat rezatejma vidlema, určenejma pro przniče mateřského jazyka – hledám výzvu.

Ne, výzva není sedět od-do v kanceláři.

Ne, výzva není dělat v devětatřiceti klávesnicového ťukače, co si kazí oči mžouráním do debuggerů.

Ne, výzva není „mladý dynamický kolektiv“, tam si vezměte mladý dynamický kanónenfutr z personálních agentur.

Rozmyslete si pořádně, než řeknete „Chceme Martina. Tečka.

Rozmyslete si, jestli mi máte co nabídnout! A jestli ano, tak nabídněte!